Saunování zlepšuje fyzický i psychický stav člověka v každém věku
21/05/2021
Když se v minulém století saunování stalo trendem a z Finska začalo pronikat i do dalších částí světa, objevovaly se názory, že by se senioři měli tak vysokým teplotám a následným teplotním šokům vyhýbat. Přeci jen se jedná o rizikovou skupinu, které by saunování nemuselo dělat dobře. Dnes se již jedná o přežitý mýtus a saunování je pro zlepšení zdraví seniorů naopak doporučováno. Samozřejmě musí být dodržována určitá pravidla.
Saunováním ku zdraví, ovšem s opatrností
Až 96 % Finů se rádo pravidelně oddává saunování. Najít mezi nimi můžeme i osoby, jejichž věk přesahuje i osmdesátku. Saunování jim pomáhá udržet se v kondici a rozhodně nikde není psáno, že s překročením určitého věku je nutné s touto kratochvílí přestat. Důležité je ovšem znát svůj zdravotní stav.
Proto by se měl každý, a v mnoha případech nejen senior, poradit se svým lékařem, zda je pro něj saunování vhodné. Saunovat se totiž lze i s některými chronickými nemocemi. Zvýšenou pozornost je ovšem nutné věnovat funkci srdce a cév a dodržování zásad zdravého saunování.
Mezi ty patří například hledání ideální teploty saunové lázně, tak aby byly teplotní rozdíly, kterým tělo vystavujeme, o něco příjemnější. Zcela lze vynechat máčení ve studeném bazénku a tělo chladit pouze pod sprchou třeba i s vlažnou vodou, a zapomínat nesmíme ani na pobyt na čerstvém vzduchu.
Dalším krokem je zkrácení doby prohřívání těla a ležení na nižších stupních lehátek, kde není tak vysoká teplota. Stejně tak bychom měli myslet na střídání poloh, především z leže do stoje, které by se nemělo uspěchat a mělo by být co nejplynulejší. Při přechodu do polohy vestoje je dobré v této pozici chvilku zůstat a masírovat lýtka.
Obvykle se doporučuje saunovat s jednou či dvojí výměnou horka a chladu. Po skončení celého saunování se nesmí zapomínat na odpočinek a dostatečné doplnění tekutin. Vhodné je si také na samotný závěr dopřát procházku, nebo několik cviků na protažení, aby se do těla dostalo co možná nejvíce kyslíku.
Jsou obavy na místě?
Asi každému přijde na mysl, co se děje při saunování s krevním tlakem? K jeho zvyšování během saunování rozhodně nedochází. Cévy se vlivem tepla rozšiřují, což vede ke snížení napětí stěn malých tepen a krevní tlak je tak naopak na určitý čas snížen. Přesto by měl během saunování tlak zůstávat na hranici okolo 120/80 mmHg.
S krevním tlakem úzce souvisí činnost srdce a cév. Srdce během saunování pracuje se stejnou výkonností jako během zatížení při rekreační pohybové aktivitě. V porovnání se srdeční aktivitou srdce v klidu tak srdce pracuje přibližně jen o 30 % rychleji, což nevede k přílišnému zatížení, ani posílení srdečního svalu. Navíc masivní prokrvení znamená více kyslíku do cév a k buňkám. I proto některé studie hovoří o nižším výskytu infarktu myokardu u osob, které se pravidelně saunují, ideálně několikrát týdně.
V neposlední řadě se mnoho seniorů obává vlivu saunování na jejich kůži. Ani zde nejsou obavy na místě. Díky prokrvení pokožky naopak dochází k povzbuzení tvorby buněk, což má za následek zpevnění kůže a vyhlazování vrásek a lepší ochranu kůže před vnějšími vlivy. Saunování bychom se však měly vyvarovat v momentě, kdy máme mokvavá, hnisavá či krvavá poranění kůže.
O saunování je všeobecně známo, že může přispět k celkovému zdraví naší tělesné schránky. To platí i pro seniory, kterým může pomoci zlepšit celkovou kvalitu života povzbuzením autonomního nervového, imunitního a hormonálního systému. To s sebou přináší i zmírnění bolestí a únavy těla, je povzbuzena psychika a také se jedná o prevenci virových onemocnění, a to nejen dýchacích cest. Saunování je navíc otázkou sociálního zdraví. Jedná se o perfektní místo, kde si popovídat a třeba si nalézt nové přátele.
